Z šetrné svatební kuchyně (5): Průvodci svatebním dnem

Když vynechám naše úžasné svědky a svědkyně, kteří nám pomohli to celé zorganizovat, nadekorovat, kteří nás činili krásnými a hlídali naši bezpečnost a vždycky byli ve správný čas na správném místě (furt to nechápu!), je tu ještě pár lidí, kteří nás na téhle celodenní cestě doprovázeli.

KOORDINACE A CYKLOJÍZDA

Štěpán s Honzou nám hlídali čas, svolávali a informovali lidi. Honza nám zároveň se svou ženou špuntoval dopravu pro hladký průjezd cyklojízdy. V tom jim asistoval ještě můj milý kamarád Radek se svou (doufámtakybrzyženou) Andreou. Honzu to bavilo tolik, že špuntoval vždy ještě dobrou půlminutu předtím, než se na křižovatce objevili první účastníci. A udělal to klidně i na Jugoslávských partyzánech, což způsobilo sáhodlouhé troubení asi stometrové kolony:---D. Díky za obětavost všem.

TRANSPORT

Na veškerý transport věcí zejména během rána a dopoledne jsme si půjčili jeden elektrovůz a jednoho Péťu. Protože jsme chtěli šetrnou svatbu, auta jsme se snažili opravdu zredukovat. Samozřejmě máme některé pohodlnější hosty, ale nakonec byly auta celkově asi čtyři? pět? Včetně toho našeho pronajatého. 100% elektrifikovaného. Což teda mělo i své drobné nevýhody. Protože jsme si netroufli na půjčení Tesly, nakonec to byl malej Nissan Leaf 24 kW. Na stránkách půjčovny Go For Free nám na jedno nabití slibovali dojezd 150 km. A řidič Péťa nás předem upozorňoval, že tyhle cifry se daj dosáhnout jen v ideálních podmínkách na dálnici s tempomatem. A tak se stalo, že po zájezdu do Přílep a do Hostivice zůstal vůz viset na nabíječce na Divoké Šárce. A s ním i nevěstina čelenka a květina na kolo, která se nedopatřením nepodařila vyložit ráno spolu s dalšími květinami v Bubenči. Protože osud chtěl, aby naše svatba byla co nejšetrnější, jel zrovna kolem chudáka Péti bratr nevěsty Honza se svou rodinou a čelenka tak byla na obřadu včas. Jen teda květina na kolo zůstala v jeho autě i cestou na hostinu, ale to už je jen drobný detail. Péťa trpělivě dobil elektroauto, dorazil během obřadu a z hostiny pak ještě odvážel do pozdních večerních hodin hosty. Jeho trpělivost a jednání byly obdivuhodné a prakticky profesionální. Díky za ně.

DOPRAVA NA DELŠÍ VZDÁLENOSTI

Hlavně díky "tetě" Zdeně s Pavlem byly na párty cupcaky a záhorácké drobné. To oni jeli z Tanvaldu přes celou republiku v pátek na Slovensko, přes Prahu pak zpátky do Tanvaldu, aby zase v sobotu po obřadu ty dobroty vyzvedli v centru, kde byly přes noc uskladněné v obrovském chlaďáku a dovezli je na party. I takovéhle, vcelku pro životní prostředí neúplně šetrné machinace se na svatbě děly. Na druhou stranu... stálo to za to! Nebo ne?

ŽIVÁ HUDBA

Náš dobrý kamarád Martin Plas pro nás připravil i zahrál doprovod samotného obřadu. Martin je klavírista, který zahraje prakticky cokoli. Pokud potřebujete živý jukebox, stačí vám Martin a nějaký ten nástroj s klapkama. Pokud jde o popové hity 80. a 90. let, málokdy se vám totiž stane, že by na to snad potřeboval noty. My jsme chtěli něco z našeho společného života, takže jsme jeden večer přemýšleli, pak to Martinovi naposílali na Youtube, jednou jsme u něj byli a vydali finální rozhodnutí. On si to pak sám zaranžoval pro klávesy, přednahrál si nějaký samply... no, však jste to slyšeli;---) A jestli mu tam nějaký tón přecijen utekl, bylo to určitě dojetím;---)

ODDÁVAJÍCÍ

Paní radní Eva Smutná nás oddala. Což bylo super, protože ona ty proslovy prostě umí. Umí rozesmát i dojmout, dává to od srdíčka. Jako fakt. I proto jsme si ji vybrali. I proto, že jsem jí asi třičtvrtě roku dělala takovou odbornou asistentku. Pokud se chcete brát pod taktovkou Prahy 6, zkuste se jí ozvat, dělá to moc ráda a vyjde vám vstříc. My jsme zvolili taktiku příběhů, které jsme jí oba předem zaslali. To je před svatbou vlastně super. Sám si sednout a sepsat to, proč si toho druhého tolik chceme vzít. Přivedli jsme si živou hudbu a ona do našeho scénáře vložila svoje promluvy osobní (z našich příběhů) i administrativní:---). Moc si jejího vkladu vážím.

VIDEO

Antoan nám na svůj Iphone celej ten dojemnej obřad natočil. Velmi rychle ho pak profesionálně sestříhal, tak ho můžeme v celé své kráse pouštět těm, kteří nemohli dorazit nebo nás měli ve foyer beze zvuku. Antoan je náš dobrej kamarád, fajn člověk a špičkovej kameraman. Jako jeho poslední dílo jste mohli v kinech ještě nedávno vidět film "Nejsledovanější" o fenoménu Youtuberů. Klobouk dolů.

Takovou tu malou GoPro kameru měl v režii koordinátor Štěpán, tak máme ještě tunu videozáznamu z celého dopoledne. Možná teda ještě něco střihnem.

REPORTÁŽNÍ FOTO

Jana Fröhlichová aka Foto Jája s námi strávila půl dne i se svým skoro devítiměsíčním břichem. Byla odvážná a my jí za to moc děkujeme. Jen jsem se fakt bála, abychom jí nezpůsobili nějaké problémy a tak jsme jedno focení s dvoukolem vynechali, i tak toho musela mít docela dost. Byla odvážná i před necelými dvěma lety, když nás fotila v akrobatických pozicích s břichem sedmiměsíčním, které bylo tentokrát moje. Mám radost, že to všechno dobře dopadlo, že má dnes už malého Mikuláše, který je tak zdvořilý, že ji dává čas i na práci. A její reportážní foto našeho hektického dne je docela upřímné a trefné. Nejsme žádní modelové, ale je s náma legrace. Za sebe doporučuju si na focení opravdu vyčlenit hodně času, my jsme to měli strášně hektický a já celou dobu focení vždycky myslela na to, abychom stihli navazující program a abychom nikoho nezdržovali. Nojo.

Večer nám pak pár krásných fotek nafotil taky náš kamarád Zdeněk Blaha, který je vlastníkem mnoha analogových aparátů různých druhů. Nás teda vzal digitálem, ale bylo od něj moc milé, že to pro nás udělal i v tenhle speciální den.

DJ

DJ Sestra nepřijel. Bohužel se nevyhrabal ze své nemoci a tak bylo nutné během snídaně vyřešit náhradu. I když jsme chtěli, žádné playlisty jsme si totiž dopředu nepřipravili. Proto se místo DJ Sestry, (který je mimochodem vážně super, odehrál celou svatební party našim kamarádům a moc si to všichni užili) objevili na naší svatbě dva zajímaví lidé, teda Jirka Špičák s Matějem Schneidrem z Radia Wave, které už také taktrochu známe a moc jim za tu záchranu děkujeme. Neměli jsme sice čas je nějak zásadně organizovat, tak hráli prostě to, co maj rádi a se starejma vykopávkama, na který by možná pařili i naši rodiče přišli až po setmění. Ale vlastně to nebyla špatná taktika, protože kolem nás je spousta lidí, co na tomhle stylu jedou. A ženich tančil jako blázen;---)

FIRESHOW

Půlnoční překvapení nám zapálily černé čarodějky Monika a Jana. Kontakt ráda předám. My jsme na naší svatbě něco takového prostě potřebovali! Akrobacie, která by pobavila. Monika byla navíc v první bandě lidí v Cirqueonu, kam jsem začala docházet. Hecly jsme se tehdy s Terkou Klenorovou, že ten Cirqueon je hodně cool, tak tam zkusíme nějakej kurz. Tehdy ještě Pozemní akrobacie pro fireshow. Akrobacie mi zůstala až doteď, i když je to čistě rekreační záležitost a vlastně jeden z mála sportů, při kterém se necítím jakože ho dělám hlavně proto, abych si držela linii. Michal do něj brzo po seznámení naskočil taky. A je to boží. A Móňa je boží a krásnej člověk, co má svůj džob a k tomu si dělá přesně to, co chce. A jejich fireshow tak neni jen o pójkách a vějířích a tyčích, co hořej. Má v sobě prvky párové akrobacie, což do toho přidává ten pravej adrenalin. Holky, ještě jednou díky.

Z šetrné svatební kuchyně (4): Jídlo a pití

... kdo vám připravil dobroty, na které se nezapomíná?

DORT NA MÍRU

Báječná Iveta (Trendy dorty) nám upekla, naplnila a ozdobila svatební dort. Iveta se kromě designu (je neuvěřitelná modelářka, musíte se na ty její dorty mrknout!) a chuti pochutin věnuje ve volném čase akrobacii na vertikální tyči, kruhu či na zemi. Tam jsme se vlastně potkali. V Cirkusu Mlejn u naší milované Stephanie N'Dhuraine. Díky jejímu představení se dostalo i na osobní rozhovory a profesní otázky. Takže vlastně hlavně Stephanie a pivo může za to, že jsme si objednali tenhle dort na míru s příchutí exotiky. Ivetu doporučuji všema deseti. Dort není zadarmo, ale rozhodně to stojí za to, Ivet si zakládá na kvalitních surovinách a když si u ní objednáte ochutnávku možnejch korpusů a náplní, budete se tam celou dobu jenom rozplývat. Nás nezklamala žádná, ale tolik nás překvapilo, že mangová náplň skutečně chutná jako to ovoce, že jsme se nechali unést a drobně tak porušili náš koncept svatby z lokálních surovin.

TRADIČNÍ RODINNÉ KOLÁČKY

Moje maminka a Majkova tetička napekly božské svatební koláčky. Moje máma koláčky vlastní úsporné konstrukce (z biomouky bez obalu), tetička tradiční záhorácké "drobné". Nějaké nám sice po svatbě zbyly, ale byly nám dobrým společníkem a i u všech dalších ochutnávajících sklízely velké úspěchy. Například v Aktuálně.cz se stal Majkího stůl na jeden den zdaleka nejnavštěvovanějším. A nezkazil se ani jeden!

CUPCAKES ZO SLOVENSKA

Majkova sestřenka Janka má v Bratislavě pekáreň - cukráreň Girrafe Bakery a v ní nám upekla spoustu malých cupcaků. Janka je přísná šéfová a po své mamince zdědila smysl pro chuť i vizuální detail. Takže nejen, že ty koláčky báječně chutnají, ale musí být k sežrání už od pohledu. Můj favorit je arašídový, a který učaroval vám? Kromě cupcaků dělá taky boží makronky, které jsme ale pro jejich náročnost spolu s Majkem zavrhli. Přeci jen, chtěli jsme šetřit nejen peníze, ale i naše příbuzné:---)

VÍNO Z KONIC U ZNOJMA

Jarinovo víno (ozdobené naší milou svědkyní Míšou) nás doprovázelo celé svatební dopoledne a ochutnala ho i naše oddávající. Jarin, tedy Jaroslav Hudeček je vinař z Konic u Znojma. Na první pohled obyčejnej chlap, co vlastní pár vinic v okolí, má kouzelné zkušenosti a mraky skvělých historek ze života, které sype z rukávu ve svém sklepě pod farou každému, kdo je mu jen trochu sympatický;---) Je jisté, že jeho víno tedy chutná nejlépe právě tam. Ale vyhrává medaile i venku. Pokud budete mít někdy cestu kolem Konic a chuť na plné víno s příběhem, co dlouho doznívá na jazyku, ráda vám na Jarina předám kontakt. Nebo se tam na něj zeptejte, je to malá ves;---)

ŠÉFKUCHAŘ A BOŽÍ SERVÍRKY 

Zbylý catering, kromě toho snídaňového, který nám připravili naši hosté byl dílem báječného šéfkuchaře Restaurace Šárka. Nejen jemu děkujeme za krásný doprovod našeho dne, ale především velký otevřený dík posíláme děvčatům z obsluhy, které jsou opravdové profesionálky. Naše svatba se zrovna konala v době, kdy číšníků v Šárce zase hodně ubylo a tyhle holky jely dvě svatby v kuse, výstavu psů a další den ještě kryly návaly hostů z Opery v Šárce. Ony drží celou hospodu hodně vysoko, hlavně díky nim a báječnému jídlu se tam stále rádi vracíme. Věříme, že i nynější majitel si je tohohle zlata vědom.

Z šetrné svatební kuchyně (3): Vizáž a dekorace

Jak připravit šetrnou svatbu nejen k vašim peněženkám? Jak neplýtvat materiálem a nevytvářet zbytečný odpad? My jsme se o to pokusili poprvé a pevně věříme, že i naposled... Ne snad proto, že by nás to nebavilo, jen prostě, rozumíte, něco jsme si slíbili.

Jak to teda bylo?

Můj muž mě požádal o ruku.

BEZODPADOVÉ ŠATY S PŘÍBĚHEM

Moje máma mi darovala svoje svatební šaty a moje tchyně (kdo to slovo vymyslel???) mi je přešila na míru. Více o bezodpadových šatech ZDE

Díky svatbě našich dobrých kamarádek Jitky a Nyoshi jsme se na začátku prázdnin podívali do Štrasburku a u té příležitosti zakoupili Majkovy dvoje svatební kalhoty a moje druhé svatební šaty. Sice to není žádná slow móda, ale aspoň jsme se snažili držet se přírodních materiálů. A Majk nosí ty kalhoty pořád běžně do práce i "na ven":---). Lojzův obleček je z druhý ruky včetně bot. Svatební web beremese.cz má i oddíl bazaru, kde se dají sehnat dokonce i celé dekorace. My nakonec využili jen tenhle obleček, kterej Lojzovi padnul jako ulitý.

ČESKÁ OBUV z lokálních zdrojů

Obuli nás tradiční slovenské jarmilky (cvicky.cz) a čeští Bohempia. Klasické cvičky s českou trikolorou všichni určitě znáte. A pořád se vyrábí! Bohempia je mladá firma, která se soustředí na propagaci konopí, jehož pěstování je energeticky méně náročné a k životnímu prostředí je v současné době šetrné. Navíc je to v našich končinách vlastně tradiční plodina, kterou na nějaký čas zastavila prohibice.

VLASY A LÍČENÍ od lidí, co mě znají léta letoucí

Ostříhala a učesala mě moje "teta" Mirka, nejlepší kamarádka mojí mámy, která se tehdy vdávala také v mých šatech (recyklace!). Přijela už v 6:45 ráno i když dávno nemá děti, které takhle brzo vstávají. Ale syna si teda vzala s sebou:---) S Mirkou je velká legrace a ani v krizových situacích neztrácí dekorum. Třeba když vám chybí květinová čelenka, profesionálně a v klidu ji nahradí čímkoli jiným, co doma najdete:---)

O líčení jsem poprosila svou druhou svědkyni Páju. Teda ona se mi v nějaký slabší chvilce z legrace nabídla a mně to nepřišlo jako blbej nápad. Taky přišla v 6:45 a ona byla ta, co zazvonila na zvonek a probudila celou spící rodinu. Lojza obvykle vstává mnohem dřív, ale tentokrát tenhle budíček nezafungoval. Pavli je moje moje dobrá duše. Podporující, rozumějící, chápající. A k tomu má boží děti a je s nima taky hrozná legrace. Vlastně si někdy říkám, že naše svatba byla boží hlavně proto, že je s našimi hosty většinou velká legrace. Historka z natáčení: Sešli jsme se jednou u Páji doma všichni i s našimi manžely a dětmi. Já mám jedno a ona dvě. A šly jsme vybírat rtěnku (víte, já se běžně nemaluju), nevzaly jsme si s sebou mobily a po hodině se vrátily domů s pocitem vítězství. Jenže doma nás přivítali nervózní muži a hlasité děti. Tak bylo po pocitu:---)

PRSTENY Z PŘÍRODY od místního výrobce

Prstýnky nám vyrobil Tomáš Gregárek aka Gregiho dílna. Rozhodli jsme se pro biodegradabilní variantu, musíme se o ně trochu starat a občas je musíme sundavat, ale o to víc jsme s nimi vlastně v kontaktu. Vyrobili jsme si na ně ze svatebních zbytků u dveří věšáček a nosíme je hlavně venku. Gregiho dílna nás přesvědčila především dlouhodobou zkušeností a vypimpováním překližkové konstrukce prstýnků do co nejpevnější varianty. Buk a wenge - čistá a jednoduchá krása. Protože nás prstýnky opravdu nezklamaly, dokoupili jsme u něj nakonec i liščí šperky.

BIOKVĚTY Z VELKÝCH PŘÍLEP

Kytky od potoka nám vypěstovaly, natrhaly a uvázaly květiny. Naše známá je jednou ze zakladatelek a jejich květiny jsou prostě boží! Mají je na statku ve Velkých Přílepech a letos si toho naložily opravdu opravdu hodně. A my, protože jsme pankáči a začali jsme všechno plánovat hrozně pozdě, jsme už ani nevěřili, že by právě na nás mohly mít čas. Kývly, ale byl to asi hukot. Navzdory tomu, že komunikace pro málo času z obou stran vázla, květiny byly boží tak, jak jsme si vysnili. A mě ještě čtrnáct dnů po obřadu strašlivě mrzelo, že všechny jejich plody nebyly využity tak, jak bylo zamýšleno, protože prostě nebyly ve správný čas na správným místě. Holky tu práci milujou a dělají ji poctivě a můžete si být jisti, že květiny k vám necestují přes moře a oceány. Vy tak držíte v kytici jen to, co zrovna kvete, takže to ladí, minimálně s přírodou kolem!!!

RECYVĚCI

Naše věrné kamarádky Ája s Káťou nám zařídily fotokoutek s Polaroidem aka Instaxem. I když nám nakonec fotku do alba vlepil a dozdobil málokdo (páč večer utíkal rychleji než je zdrávo), s rekvizitama byla celkem legrace. Za nejlepší považuju odrazkové brýle. Než jsme přišli na to, že jejich použitím se zkazí celá fotka, asi tři jsme zkazili a hodně jsme se u toho nasmáli;---D.

MYRTY Z PŘEČTENÝCH ČASOPISŮ a úplně bez lepidla

Svatební myrtičky byly návrhem i materiálem nevěsty a ženicha. Desetníky (doufáme, že alespoň většině z vás zůstaly a jestli ne, ještě jich pár máme) jsou z mojí sbírky, kterou jsem si dělala ještě předtím, než přestaly všeobecně platit. Asi jsem měla nějakou předtuchu. Když jsem je pro účel myrtiček hledala, našla jsem právě krabičku s jubilejními desetníky z roku 2000. Zvláštní náhoda, navíc jich bylo vážně něco přes stopadesát.

Desetníky držely (alespoň většina z nich fakt jo) v kolečku pouhým vtlačením do o chlup menšího otvoru. Takže po svatebním použití je můžou dál nosit naši hosté pro štěstí třeba ve svých peněženkách.

Mnoho potu na myrtách ale nechaly moje krásné dámy z Carillonu, které celé jedno odpoledne vystřihovaly, nasouvaly desetníky a třídily a počítaly... Nakonec vše zkompletovala moje novodruhá máma (alias tchyně) dvěma švy bavlněnou nití.

Moje nová druhá máma je krom jiného šikovná krejčová. A strašně vynalézavá. Dřív se živila návrhem a šitím oblečení a v dnešní době, kdy už se toho oblečení tady moc nevyrábí, si k podnikatelskému důchodu přivydělává šitím bytového textilu pro bohaté dámičky i chudé příbuzné:---). Kromě toho vždycky ráda prodlouží životnost některých těch roztrhaných či prošoupaných kousků. Klidně několikrát. Kromě šatů vlastně upravovala i ženichovy kalhoty a asi týden před obřadem si šila šaty vlastní;---).

ZBYTEK KRAJKY NA DEKORACE a květy trhané večer před svatbou

Další dekorace, které jste měli šanci vidět jsem si vymýšlela já. Jenže jsem, jako vždy, vůbec nezvládala time-management a v posledních čtrnácti dnech mi tedy ohromě pomáhala svědkyně Míša. Umývaly jsme spolu skleničky, vystřihovaly květiny ze zbytků krajky ze svatebních šatů a uvazovaly je kolem sklenic. Žádné lepidlo, nikde. Řezala korkové špunty, pomáhala mi sestavit zasedací pořádek a dokonce noc před svatbou žehlila látkové ubrousky.

Většina květin ve vázách byla natrhána večer před svatbou na louce v Braníku. Kdybyste někdy potřebovali krásné luční kvítí, nejlepší je louka u zastávky Branické náměstí. Městská džungle, na které už dávno mohly stát domy nebýt občanské iniciativy. No, já k té louce nedošla a po svatbě jsem trochu litovala, ale co už. I tak to mělo svoje kouzlo.

Jo, a věnec na stromě, který jste mohli vidět na svatební snídani zase uvila Ája, květinářka z Kytek od Pepy, většinu materiálu posbírala ve Stromovce a dozdobila to trochou žlutého kvítí od Pepy. Ája je naše bývalá spolubydlící a hodně střelená holka, která taky učí japonštinu a vymýšlí výlety pro chudé hisptry. Socturistika může padnout do oka i vám!

NĚJAKÉ TY TOKENY Z LOKÁLNÍHO  DŘEVA NA PODPAL

Moje ségra (jo, ta co "ukradla" svatební kytici:---) spolu s mými báječnými rodiči nařezala pár podtácků a ozdob ze starého dřeva. Lípa a bříza, aby to ladilo. Potom se doma asi nudila, tak vzala speciální pájku a do toho dřeva vypalovala obrázky. Naučila se tak například kreslit jízdní kolo, což neni žádná sranda, zkuste si to. Objednala jsem si pár koleček a ozdobu jen na některé a nakonec z toho byla dominantní ozdoba celého stolu. Je to navíc pěknej suvenýr, my z něj máme právě onen věšák na prstýnky. Kdybyste nějaké suvenýry ještě chtěli, jsou u nás k dostání;---)

NOVÝ ŽIVOT SKRYTÝ V PAPÍRU

Sama jsem si nadepsala vizitky a meníčka atd. Jako materiál mi posloužil neuvěřitelně krásný ruční papír se semínky petrželky kadeřavé. Vyrobeno na severu republiky v Ruční papírně Papyrea. Pan Michal Gorec je velmi ochotný a vynalézavý muž. K výrobě papíru používá čistě přírodní, případně recyklované materiály a některé si i sám pěstuje. V papírně pravidelně organizuje různé víkendové kurzy a dokonce zde provozuje malý lidový apartmán.

...

(pokračování příště)

Už v sobotu 14. 10. sázíme strom!

Strom za strom, to bylo prapůvodní motto naší svatby. Když už se bereme, tak udělejme aspoň nějakou tu dobrost! Začali jsme náš den u mrtvého stromu na Hanspaulce a už brzy za něj vysadíme náhradu tam, kde nám strom tuze chybí. Doplníme a uzavřeme tak alej v jedné místní ulici.

V sobotu 14. 10. ve 14:00 se sejdeme v místě našeho bydliště! Kdo neví, kde to je, pište dotazy, zveřejňovat to tady nebudu. Naposledy si tím připomeneme a stvrdíme význam našeho svazku a našeho společného života ve městě.

My sami moc nevíme, jak to bude probíhat, ale zase se na to nějak hezky oblečeme, jo? Jako jenom my, nemusíte se bát. Nějaký zbytky svatebního vína tady máme a ve čtyři otevírá pivovar Bubeneč! Kdo chce, tak skleničky a nějaký malý dobroty s sebou!

Více informací na facebooku: https://www.facebook.com/events/364089420715214/

Těšíme se na vás!

Ztráty a nálezy

S radostí vám po měsíci musíme oznámit, že nálezů se ve svatební lokalitě mnoho neobjevilo. Kromě saka našeho svědka už jen dva dětské atrefakty: BRYNDÁK a plyšový ZAJÍČEK hajánek. Taky nějaká mini plastová vrtulka, taky jsme ji schovali, kdyby něco. Pokud někdy z vás tyhle věci postrádá, přihlašte se buď do komentářů nebo do našeho mejlu.

Díky díky, ještě jednou všem díky!

Měsíc!

Měsíční výročí slavíme společným dnem doma v obklopení práce, nepořádku a našeho božího syna. Ví to, je na nás proto hodný. Hrozně kecám, Že je tomu měsíc jsem si uvědomila teprve kolem osmé večer. Na nový jméno si furt nemůžu zvyknout, ale jinak je to furt stejně dobrý jako předtím. Měsíc intenzivní přípravy, během dne je to všechno pryč, než se se všemi přivítáte, už se zase musíte se všemi loučit. Upozorňovali mě na to a já jim nevěřila.

Přátelé, připravujeme pro vás ještě jedno setkání. Budeme sázet strom. Strom, který měl být symbolem našeho dne. U mrtvého stromu náš den začínal. Novým stromem to tedy všechno ještě naposledy zpečetíme. Díky našim přátelům zažijeme streetgardening ve velkém měřítku. Lopaty, rýče, kompost a tak dál. My o tom teda moc nevíme a máme trochu trable s termíny, ale určitě dáme vědět;---). Doufám, že pár pražských přátel nás přijede podpořit.

Těšte se na nové zprávy již brzy!